Mahagon

Mahogany

vrchní deskaluby a zadní deskakrkstřední třídaCITES

Jak zní

Suchý, přímý, "woody" tón: důraz na středy a fundament, alikvoty téměř žádné, přirozená komprese a rychlá odezva. Sustain je kratší než u palisandru, takže se noty nepřekrývají a akordy zůstávají čitelné.

Pro jaké hraní

Strumming a flatpicking - kytara "štěkne" a prosadí se. Country-blues fingerpicking na celomahagonové kytaře je klasika; fingerstyle hráčům toužícím po bohatých alikvotech dá ale míň.

Žánry: blues, country, roots, americana, folk-rock

Mahagon je vedle palisandru druhý velký archetyp zvuku korpusu. Kde palisandr přidává dozvuk a lesk, mahagon ubírá: tlumí alikvoty, zvýrazňuje fundament a výsledkem je suchý, dřevitý tón, který se výborně prosadí v kapele i v nahrávce, protože nezahlcuje mix. Klasika všech klasik je smrk + mahagon, třeba Martin D-18 nebo Gibson J-45.

Na kytaře ho potkáte na třech místech. Nejčastěji jako luby a zadní desku, dál jako standardní dřevo krků (stabilní, teplý, příjemný v ruce) a občas i jako vrchní desku - celomahagonové kytary jako Martin 000-15M mají komprimovaný, bluesový zvuk, který se navíc výrazně rozehrává.

U levných kytar pozor: laminátový "mahagon" je obvykle jen tenká dýha na topolovém jádru. Vypadá podobně, ale ten suchý woody charakter a přirozená komprese se ztratí. Masivní mahagonová záda jsou slyšitelný upgrade hlavně ve středech. Pravý honduraský mahagon je dnes dražší a vzácnější, proto nastoupily náhrady - sapele je z nich nejrozšířenější.

Vzhled

Zemitě hnědý, jemné rovné vlákno, občas s "ribbon" kresbou.

CITES a legislativa

Pravý mahagon (Swietenia macrophylla) je v CITES Příloze II - omezení se týká suroviny, hotových nástrojů ne. Kvůli rostoucí ceně a tlaku na těžbu výrobci čím dál častěji sahají po sapele, okoume nebo natu.