Jaká kytara na flatpicking

Flatpicking je sólová hra jednotlivých tónů plochým trsátkem, doména bluegrassu, country a žánru, kterému Američani říkají "americana". Rychlé běhy, melodie houslových fidlovaček přenesené na kytaru, Tony Rice, Doc Watson, Billy Strings. A taky disciplína s nejvyhraněnějšími nároky na nástroj.

Flatpicker se totiž musí prosadit: v bluegrassové kapele hraje proti banju, mandolíně a houslím, často kolem jednoho mikrofonu. Kytara potřebuje hlasitost, průraznost ve středech a tón s rychlým nástupem, který se neztratí.

Na co se při výběru zaměřit

Tady je odpověď jednoznačnější než kde jinde: dreadnought s masivní smrkovou deskou. Sitka nebo, pokud rozpočet dovolí, adirondack smrk s ještě větším headroomem. Mahagonové luby (tradice Martinu D-18) dají suchý, průrazný tón s rychlým nástupem, palisandr (D-28) přidá basy a zvonivost. Bluegrassová komunita vede o D-18 vs. D-28 války desítky let, obě cesty jsou správně.

Důležitá je i nižší akce strun pro rychlou hru a pevnější struny (012 až 013, někdy medium 013 až 056), které snesou tvrdý úhoz trsátkem a dají tónu tělo.

Naše doporučení

Rozumný start je jakýkoliv kvalitní smrkový dreadnought (Yamaha FG800/FG830, Cort Earth 70). O ligu výš Sigma DM-15 nebo Eastman E10D jako "Martin za třetinu". Cílová stanice bývá Martin D-18 nebo D-28, případně jejich moderní konkurence od Furche (Vintage řady) a Gibson J-45 pro tmavší zvuk.