00-18

00-18 patří k nejstarším tvarům, které Martin pořád staví, a je to nástroj úplně jiné povahy než všudypřítomný dreadnought. Tělo grand concert je útlé, lehké a krásně se drží vsedě i na klíně. Tady nejde o hlasitost, ale o intimitu a detail. Hraje se to jako kytara, která si vás pustí blízko k tělu.

Korpus je celomasiv, smrková sitka na desce a mahagon na lubech a zádech. Tahle dvojice dává dřevitý, středově zaměřený zvuk bez palisandrového lesku a basového hřmění. Menší tělo navíc basy přirozeně přitlumí, takže výsledek je vyrovnaný a hodně artikulovaný. Každá struna zůstává čitelná i v hustším akordu.

Kratší menzura 632 mm znamená měkčí napnutí strun a pohodlnější dohmat. Bluesoví hráči si na ní libují kvůli ohebnosti při bendech a fingerstylisté kvůli tomu, jak rychle reaguje na jemný dotek. Je to nástroj na hru prsty, na trampskou klasiku, na zpívání u stolu.

Proti většímu 000 řešíte hlavně objem a basy. 000 má širší pas, hlubší tělo a víc spodního konce, 00 je o stupínek menší, soustředěnější a osobnější. Kdo hraje hlavně sám pro sebe nebo do mikrofonu, sáhne často radši po téhle menší dvojce.

Cena vás drží v americké Standard Series, tedy v lize, kde Martin nešetří na ničem. Za ty peníze dostanete celomasivní americký nástroj se zvukem, ke kterému se hráči vrací celý život. Konkurence v tomhle malém formátu je řídká, nejblíž je vlastní 000-15M nebo gibsonovská L-00.