454ce

Dvanáctistrunka se v taylorovském katalogu hledá hůř než šestistrunka a 454ce je jeden z mála kusů, kde stojí za to. Druhá číslice v názvu klame: pětka neznamená vyšší řadu, ale dvanáct strun. Takže pod logem je vlastně dvanáctistrunná verze populární 414ce, postavená v El Cajonu z masivního smrku a masivního palisandru.

Grand Auditorium je pro dvanáctistrunku chytrá volba. Dreadnought by se v tomhle obsazení dokázal rozkmitat do hučení, ale GA má užší pas a o trochu menší korpus, takže se hustá změť oktávových a unisonových strun drží pohromadě a zůstává čitelná. Cutaway navíc otevírá horní polohy, kam se na dvanáctistrunku jinak člověk skoro nedostane.

Dvanáct strun znamená výrazně vyšší tah na krk, a tady se vyplatí mít pod rukama Taylor. Šroubovaný NT krk se dá doseřídit, struny mají vyšší pražec 47 mm kvůli rozteči párů a celé je to postavené tak, aby kytara držela ladění i pod tím náporem. ES2 snímač řeší pódium, dvanáctistrunka totiž do mikrofonu nahraná zní krásně, ale na koncertě potřebujete jistotu.

Proti šestistrunné 414ce řešíte hlavně jednu otázku: chcete ten šířkový, chórový zvuk, nebo ne? Dvanáctistrunka není kytara na všechno, je to barva navíc. Kdo ji potřebuje na pár písní, ocení, že 454ce je celomasiv a zní líp než levnější dvanáctistrunky z laminátu.

Cenově se pohybuje tam, kde jiné značky nabízejí šestistrunný celomasiv. U dvanáctistrunek je ale americký Taylor téhle úrovně vzácnost, takže konkurence v tomhle konkrétním rohu trhu zas tak hustá není.